Zrozena o půlnoci - 13. kapitola 1/6

21. listopadu 2018 v 17:56 | fitymi |  Zrozena o půlnoci (ZOP) - C. C. Hunter
13. kapitola 1/6
Než si Kylie mohla rozmyslet, jak by se měla zachovat,

Della si stoupla před ni. "Co tu děláš?" zeptala

se vystrašeně. "Ty přece... ty tu přece nemáš

co dělat?"

"Neboj, zlato," řekl. "Nemůžou mě slyšet ani cítit

na takovou dálku. Vím, co si můžu dovolit."

"Nezapomínej na jejich zákaz. Neměl bys tu být,"

zavrčela na něj Della.
"Copak nemůžu navštívit svou milou sestřeničku?"

"Ne tady." Della mávla rukou. "Teď koukej zmizet,

než z toho tady bude průšvih."



"Ty mě ani nepředstavíš téhle sladce vonící slečince?"

Bleskurychle se pohnul a najednou stál před

Kylii. A mnohem blíž než předtím. Kylie si teprve

teď všimla ošklivých jizev, které mu vystupovaly na

tváři a táhly se až na bradu. Zachytila jeho dech...

připomněl jí pach v obchodech, kde prodávali maso.

Ucítila pach syrového masa.

Vyděsila se. V hlavě jí dunělo jedno jediné slovo.


Utíkej!



Strach ji naprosto omráčil, že nebyla schopna se

ani pohnout.

Della zlostně zavrčela a nacpala se mezi Kylii

a svého zjizveného bratrance. "Nech ji být, Cháne.

Děsíš ji."

Individuum o krok ustoupilo. "Jen jsem si dělal

srandu. Dneska už jsem večeřel." Utřel si ruce o košili

- o světlou košili, na které, jak si Kylie všimla,

byly vpředu tmavé skvrny. Skvrny, které úplně klidně

mohly být o d ...

Dech sejí zastavil, když v nose ucítila měděný pach

krve. Ze rtů jí unikl děsivý, ale tlumený výkřik. Ustoupila

o krok dozadu a málem zakopla o vlastní nohu.

Della se na ni rychle podívala, ale pak se zaměřila

na Chana. "Koukej táhnout domů. Uvidíme se, až se

vrátím z tábora."

"Takže se k nám připojíš, až vypadneš z téhle společnosti?"

zeptalo se stvoření.

"Nevím, co pak budu dělat. Od toho jsem tady,

abych na to přišla. Abych si uvědomila sama sebe."

"Vaši se s tím stejně nikdy nemíří. Už nikdy nemůžeš

žít v normálním světě. To ti ještě nedošlo?"

řekl Chan.

"Nic o tom nevíš," odpověděla Della tiše a její

hlas byl plný bolesti.

"Ale vím. Taky jsem to zkoušel. Nemusíš se trápit

ani ty ani oni. Stačí, když je necháš být a budeš žít

s námi. My budeme tvoje nová rodina."

"Už jsem ti říkala, že se rozhodnu, až se odtud

vrátím."

"Jo, tady tě budou krmit jen samýma sladkýma řečičkama.

Chtějí, abychom se změnili__všichni. Tohle

je jen taktickej manévr vlády."

"Nebudou mě taky krmit žádnýma blbostma. Vysvětlí

mi to tady. Sama jsem se rozhodla sem jet.

A teď fakt koukej zmizet, než mě kvůli tobě odsud

vyhodí."

"Jo, na mě se lepí samý problémy, zlato, vždyť to

víš."

"Cháne," znovu tiše, ale důrazně zavrčela Della.

"Nemáš vůbec smysl pro srandu," prohlásil Chan,

pak se otočil a zmizel tak rychle, že za sebou nechal

jen ledovou stopu strachu.

Kylie došla k nejbližšímu stromu a opřela se. Della

stála na místě a s hlavou nakloněnou sledovala místo,

kde Chan zmizel. Jako by se chtěla opravdu ujistit, že

je pryč. Pak se pomalu otočila ke Kylii. Oči jí přestaly

zářit, teď už byly zase jen uhlově černé. Měsíc si

našel cestu zpoza mraků a jeho bledé světlo umožnilo

Kylii číst v Dellině tváři.

"Promiň," zašeptala Della a v očích se jí zračila

úleva.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama