Zrozena o půlnoci - 7. kapitola

20. listopadu 2018 v 16:45 | fitymi |  Zrozena o půlnoci (ZOP) - C. C. Hunter

7. kapitola



"Jo, nějakej důkaz by se docela hodil," pronesla Kylie,

neschopná zbavit se sarkastického tónu v hlase.

"Ale teď mi určitě řeknete, že právě v tuhle chvíli mi

žádnej důkaz dát nemůžete, co?"

"Ne, počítala jsem s tím, že budeš chtít důkaz,"

odpověděla Holiday neobvykle klidným hlasem. Kylie

se musela nadechnout. Najednou měla pocit, že

s e jí nedostává kyslíku. Začínala mít opravdu strach.

Co když má Holiday pravdu? Co když... znovu si

vzpomněla na studený dotyk dívky v autobuse.

Ne,

ani náhodou. Takovým blábolám rozhodně nebudu
věřit, pomyslela si. Upíři a vlkodlaci existují jen

v knížkách, a ne v reálném životě.

Holiday vytáhla z kapsy mobilní telefon a vytočila

číslo. "Můžete mi sem do kanceláře poslat Perryho?

Díky."

Zaklapla telefon a strčila ho zpátky do kapsy. "Takže

ještě jednou vás tu všechny vítám. Kdyby se však

stále někdo z vás chtěl na něco zeptat, venku na vás čeká

váš poradce, který vám zodpoví všechny otázky."

Kylie se rozhlédla a zjistila, že všichni ostatní sice

trochu váhají, ale nakonec se rozhodli zůstat. Potěšilo

ji, že není jediná, kdo má o tomto táboře pochybnosti.

Po dlouhé chvíli, kdy se v místnosti rozhostilo

naprosté ticho, zaslechla před chatkou něčí kroky.

Dveře se otevřely a v nich se objevil ten blonďatý

kluk, který s ní byl v autobuse a jemuž se tak podivně

měnila barva očí.

"Ahoj, Perry, ráda tě zase vidím," řekla Holiday

upřímně.

"Jo, taky jsem rád, že jsem tu zpátky." Pohledem

zalétl ke Kylii a té se téměř zastavil dech, když se

zadívala do očí tak tmavých, že nevypadaly ani jako

lidské. Najednou vypadal mnohem děsivěji než

předtím v autobusu.

"Mohl bys pro nás něco udělat? Ráda bych, kdybys

nám tu mohl ukázat své nadpřirozené schopnosti."

Aniž by odtrhl zrak od Kylie, usmál se. "Takže je

tu někdo, kdo pořád ještě nevěří, že existujeme?"

Konečně se otočil a podíval se na Holiday. "Co byste

chtěli vidět?"

"Tak Kylie, co by sis přála vidět, abys uvěřila?"

Holiday se na ni podívala. "Tohle je Perry Gomez

a dokáže se proměnit snad ve všechno, co si jen dovedeš

představit. Je to jeden z nej nadanějších studentů

tady v táboře. Takže si řekni, co bys chtěla,

aby nám tady předvedl."

Kylie se nevěřícně dívala z jednoho na druhého.

Usoudila, že čekají, co řekne, a přinutila se odpovědět.

"Jednorožce."

"Jednorožci neexistujou," řekl Perry a z jeho výrazu

se zdálo, že je její volbou pohoršen.

"Ale dřív ano," dodala Holiday, jako by Kylii bránila.

"A sakra, fakt?" zeptal se Perry. "Doopravdy existovali?"

"Fakt," řekla Holiday. "Měli bychom pokračovat

v naší ukázce," usmála se. "Takže teď jen mysli na

koně s rohem. Vím, že to zvládneš."

Perry přikývl a sepnul ruce před obličejem. Kylie

ho nedůvěřivě pozorovala a všimla si, jak se jeho

tmavé oči obrátily v sloup, až bylo vidět jen bělmo.

Vzduch v místnosti najednou jakoby zřídl, jako by

někdo vysál všechen kyslík. Kylie nemohla od Perryho

odtrhnout oči, i když jí hlas uvnitř nabádal, aby

se raději dívala jinam. Ale zvědavost a potřeba dozvědět

se o tomhle táboře něco víc ji přemohly. Nemohla

téměř vůbec dýchat. Až do této chvíle nevěřila,

jak slova "nevědomost je sladká" mohou být

pravdivá. Nechtěla nic vidět, nechtěla věřit.

Ale bohužel viděla!

Sledovala, jak Perryho tělo začíná jiskřit. Vypadalo

to, jako by na něj někdo seshora vysypal plný

kbelík zlatavých třpytek, jako by se kolem něj rozsvěcovaly

tisíce malinkatých světýlek. Stovky diamantových

jiskřiček se rozlily kolem něj. Pak pomalu

dopadaly na zem a tam, kde ještě před chvílí stál

Perry Gomez, se teď objevil velký bílý jednorožec

s růžovým rohem uprostřed čela.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama